TOMÁŠ ROSICKÝ
 |
První slovo, které jako kojenec vyslovil, bylo „gól“. Tomáš Rosický byl zřejmě předurčen k tomu, aby se stal klíčovým záložníkem české reprezentace, oporou Borussie Dortmund a jednou z nejzářivějších hvězd českého fotbalu. Jeho otec Jiří hrával po boku Andreje Kvašňáka v šedesátých letech za Spartu Praha, matka Eva vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Před odjezdem do Dortmundu, kde se v současnosti stará o syna, pracovala na finančním úřadě pro Prahu 9. Štěstí ve fotbalovém byznysu zkoušel také Tomášův starší bratr Jiří, který se dostal dokonce do A-týmu Atlétika Madrid. V jeho službách si ovšem přivodil těžké zranění kolena, po jehož vyléčení vzal zavděk angažmá v rakouském Bregenzu. Před několika dny se vrátil do Sparty a od nového ročníku bude oblékat její dres. Počátek Tomášovy kariéry je spjat s osudem jeho bratra. Od útlého věku oba chodili hrávat za Kompresory, kde tehdy pětiletý Tomáš ještě nesměl nastupovat k soutěžním zápasům. Trenér mu však dovolil obléknout dres a sedět mezi náhradníky. Po absolvování základní školy nastoupil Tomáš na střední školu výpočetní techniky a zároveň podepsal smlouvu se Spartou Praha. Dokud trénoval s letenským béčkem, mohl docházet na odpolední tréninky a školu zvládal bez větších obtíží. V šestnácti byl ovšem povolán do A-týmu, který trénoval dopoledne. Z koníčku se rázem stalo zaměstnání. Tomáš přestal chodit do školy a od třetího ročníku měl individuální studium. Po malém zaváhání (opakoval zkoušku z počítačových sítí) zdárně v devatenácti letech složil maturitní zkoušku. Krátce předtím si odbyl premiéru v ligovém zápase – v dubnu 1999 nastoupil proti Brnu. Od začátku udivoval fotbalovou veřejnost nevídanými tahy, přehledem a jistou rozehrávkou. Už tehdy byl schopen přejít s míčem přes tři protihráče. Trenéři mu sice občas vyčítali, že se nevrací do obrany, ale zároveň dodávali, že při své tělesné síle dosud nemá na plnohodnotný výkon v ligovém utkání. Kolem talentovaného mladíka se záhy vyrojili manažeři předních světových klubů, kteří správně zhodnotili Rosického potenciál pro další roky. Zástupci Bayernu Mnichov si dokonce chtěli Rosického odvést přímo po ligovém utkání se Slavií. Psal se 1. prosinec 2000 a Tomáš netušil, že za měsíc již hráčem Sparty nebude. Na stole ležely dvě nejvýhodnější nabídky – Borussia Dortmund nebo anglický Fulham. Tomáš se rozhodl pro německý klub a s přestupovou částkou 29 miliónů liber se stal nejdražším hráčem bundesligy. V Dortmundu podepsal smlouvu do 30. června 2006. Sezónu zakončila Borussia na třetím místě tabulky, což bylo vnímáno jako zklamání. V letní přestávce však přestoupil do města v Porýní dvoumetrový Jan Koller a také Brazilci Amoroso a Ewerthon. Fanoušci i vedení klubu pomýšleli hodně vysoko. Jejich sen došel naplnění pouze zčásti: tým sice vyhrál domácí soutěž, ale vypadl ze základní skupiny Ligy mistrů a ve finále Poháru UEFA podlehl Feyenoordu Rotterdam (2:3). Letošní sezóna vyhlížela ze začátku ještě lákavěji, ale gólový půst v závěru odsoudil Rosického a spol. až ke třetímu místu v tabulce. Od mládí prošel Rosický snad všemi reprezentačními výběry, počínaje startem za patnáctileté 29. srpna 1995. Čtyři dny po devatenáctých narozeninách poprvé nastoupil za jednadvacítku a po dvou zápasech už se stěhoval do A-týmu. Když tehdejší reprezentační kouč Jozef Chovanec dával dohromady sestavu pro mistrovství Evropy 2000, Rosický v ní nesměl chybět. Otázkou bylo, zda v nabité záloze (Poborský, Nedvěd, Němec,…) dostane příležitost. Přišla hned v prvním zápase proti Nizozemsku, potom Tomáš odehrál ještě hodinu proti Francii a odnesl si nedocenitelnou životní zkušenost. Pevné místo v sestavě Chovancova výběru si vybojoval až v průběhu kvalifikace na světový šampionát 2002 v Japonsku a Koreji. Nešťastný barážový dvojzápas s Belgií odehrál v plném rozsahu, ovšem ani jeho umění nepomohlo na Letné udolat houževnatý výběr kolem veterána Marca Wilmotse. Letos už o jeho pozici reprezentačního špílmachra nikdo nepochybuje, někdejší obyvatel tohoto místa Pavel Nedvěd se poslušně přesouvá k levému okraji. Zatím to funguje na výbornou, Češi v tomto rozestavení porazili Francouze a s Nizozemskem uhráli cennou remízu 1:1. Tomáš Rosický je s roční gáží 65 miliónů korun jedním z nejlépe placeným sportovců České republiky. Zatím je svobodný a bezdětný, stránky bulvárních deníků však plní jeho vztah se druhou vicemiss České republiky Radkou Kocurovou. Ve volném čase prý nejraději pracuje s počítačem nebo telefonuje.